Větráním proti radonu

Všudepřítomný radon je plyn, který má při krátkodobém působení (dny až týdny) léčivé účinky. Toho je využí­váno především v lázeňství. Bohužel při dlouhodobém působení je plynem nebezpečným a zdraví škodlivým. Jakožto radioaktivní nuklid je původcem rakovinných onemocnění, zejména rakoviny plic. V menší míře může zapříčinit i rakovinu krve – leukémii.

Radon má přirozenou schopnost unikat z prostředí s vyšší hustotou (geologické podloží, půdy do prostředí vzduchu. Objemová aktivita ve volném prostředí je v řádu jed­notek Bq/m³. Pokud ovšem postavíme unikajícímu radonu překážku např. základovou desku objektu. Začne se radon pod touto deskou hromadit a jeho koncentrace v půdě je mnohem vyšší.

Radon se z podloží dostává pomocí dvou základních jevů – difúze a konvekce. Konvekce hraje v migraci radonu majoritní roli. K průniku do objektu pak už stačí jen několik prasklin, puklin v podlaze, základové desce nebo obvodové zdi a vzniká problém.

Koncentrace radonu nejsou během roku konstantní. V letním období jsou objemové aktivity na nižší úrovni než v zimně. Radon se během dnů, kdy je země nasycena vodou kumuluje více. Navíc v zimním období vzniká v budovách tzv. komínový efekt. Přirozené teplotní vrst­vení zapříčiňuje vytváření mírného podtlaku v nejnižším podlaží a v důsledku toho dochází k nasávání radonu do objektu.

Nápravná pasivní opatření u starších objektů vychází z možnosti utěsnit všechny netěsnosti v konstrukci přilehlé podloží. Je nutné se soustředit i na netěsnosti kolem prostupů inženýr­ských sítí. V omezené míře je možné provést pasivní opatření aplikací protiradonových folií. Tuto činnost musí provést specializovaná firma.

Jednoznačně lze však prohlásit, že větrání objektu ve vyšší intenzitě než je obvyklé je zaručený způsob, jak se vypořádat s problematikou radonu.

Řízené větrání dává dobrý předpoklad k odvedení škodlivin mimo objekt a tím pádem snížit koncentraci radonu. Větrání musí být spolehlivě navrženo se zohledněním následujících aspek­tů:

  • Pokud se změní návyky uživatelů, je možné docílit pomocí přirozeného větrání zlepšení. Psycho­logicky je někdy složité změnit lety získaný návyk větrat v mrazivých dnech otevřením okna. Tím však dochází k největším tepelným ztrátám!
  • Je naprosto nevhodné používat podtlakové větrání. Vytvoření podtlaku je spojeno s nasáváním většího množství radonu z podloží
  • Z hlediska odvádění radonu je vhodným způsobem řízené přetlakové větrání. Zvýšení intenzity větrání je provázeno vyšší energetickou náročností v zimních měsících na pokrytí energetických ztrát
  • Řízené větrání s rekuperací tepla umožňuje řádné provětrání objektu. Získaným benefi­tem je snížení popřípadě eliminování tepelných ztrát větráním
  • Výhodou větrání s rekuperací tepla je to, že skutečně řeší problém bez ohledu na to, čím je způsoben. Navíc větrání řeší i odvod jiných škodlivin než radonu, které se tvoří ve vnitřním prostředí (pachy, kouř, těkavé látky z barev, lepidel nábytku a textilu)